Kdo vlastně vlastní váš web? Doména, kód a přístupy, když měníte dodavatele

Zaplatit za web neznamená automaticky ho vlastnit. Pod jedním slovem "web" se totiž skrývají tři oddělené věci: doména, zdrojový kód a přístupy do systémů. Každá z nich může být vedená na někoho jiného a většina majitelů firem to zjistí až ve chvíli, kdy se rozchází se svým dodavatelem. Následující text ukazuje, jak si u každé z těch tří věcí ověřit, jak na tom jste, a co dělat, když zjistíte, že vaše nejsou.

Tři věci, které se pletou dohromady

Doména, hosting a samotný web jsou tři nezávislé vztahy, ne jeden balík. Doména je adresa zapsaná v registru (u českých domén ji spravuje sdružení CZ.NIC). Hosting je server, na kterém web běží. Web je soubor kódu, grafiky a textů. Klidně můžete mít doménu u jedné firmy, hosting u druhé a web od třetí, aniž byste o tom věděli.

Proč na tom záleží: každou z těch tří věcí získáváte zpátky jiným postupem a u každé se dá ztroskotat samostatně. Doména se převádí v registru, hosting se migruje, kód se předává. Když vám dodavatel přestane odpovídat, řešíte tři různé problémy, ne jeden.

Jak zjistit, na koho je doména skutečně registrovaná

U domény .cz to zjistíte za třicet vteřin na whois.nic.cz. Zadáte svoji doménu a v záznamu hledáte pole držitel. To je jediný údaj, který rozhoduje. Pokud tam není jméno vaší firmy nebo vaše jméno, doména není vaše, i kdybyste ji roky platili.

V záznamu uvidíte několik různých rolí a je snadné si je splést:

• Držitel je vlastník domény. Rozhoduje o převodu, o zrušení, o všem.
• Administrativní kontakt je člověk, který doménu prakticky spravuje. Často je to právě webař nebo agentura. Nemá vlastnická práva, ale často má faktickou kontrolu.
• Registrátor je firma, přes kterou je doména registrovaná (Forpsi, Active24, Wedos a další). Ta jen zprostředkovává komunikaci s registrem.
• Nameservery (DNS) říkají, kam se doména odkazuje. Můžou být u úplně jiné firmy než registrátor.

Typická situace, kterou vidíme často: podnikatel platí faktury za "správu webu", ale držitelem domény je jeho dodavatel, který ji kdysi zaregistroval "aby to bylo rychlejší". Dokud spolupráce funguje, nikomu to nevadí. Ve chvíli rozchodu je to páka.

Doména není vaše. Co teď?

Existují dvě různé operace a většina návodů je zaměňuje:

Změna držitele převádí vlastnictví na vás. Pro doménu .cz potřebujete vlastní identifikátor kontaktu u CZ.NIC (registruje se přes zákaznické centrum vašeho registrátora, vyplníte údaje firmy). Pak se u registrátora podá žádost o změnu držitele. Potvrzovací e-mail chodí na kontaktní adresu původního i nového držitele a změna proběhne až po potvrzení z obou stran. Někteří registrátoři nabízejí i cestu bez součinnosti druhé strany: formulář s úředně ověřeným podpisem nebo žádost odeslanou datovou schránkou.

Změna registrátora (transfer) doménu jen přesune pod jinou firmu, vlastníka nemění. K tomu potřebujete auth-id, což je autorizační heslo domény. Vydá vám ho stávající registrátor a u .cz si o něj může požádat i držitel přímo přes nic.cz.

Kolik to stojí: samotný registr CZ.NIC si za změnu držitele ani za transfer domény .cz neúčtuje nic. To ale neznamená, že nezaplatíte nic. Někteří registrátoři mají transfer .cz zdarma, jiní si za něj účtují částku ve výši roční registrace. Pokud navíc doméně brzy končí platnost (typicky do 30 dnů), většina registrátorů při převodu automaticky vystaví fakturu za prodloužení o rok. U koncovek .sk, .eu nebo .com bývá převod s povinným prodloužením spojený skoro vždy. Před převodem se proto zeptejte konkrétního registrátora na cenu, obecné "je to zdarma" neplatí.

Časově záleží na tom, kterou cestou půjdete. Když obě strany potvrdí autorizační e-mail, změna se propíše prakticky okamžitě, u některých registrátorů do několika hodin. Háček je v tom, že se čeká na potvrzení z obou stran a odkaz bývá platný jen 14 dní. Pokud druhá strana nereaguje, zbývá papírová žádost s úředně ověřeným podpisem, kterou je nutné poslat poštou, a tam počítejte spíš se dvěma až třemi týdny.

Jestli řešíte jen to, že vám doména vyprší, hlídejte si datum expirace přímo ve WHOIS. Propadlá doména se dá po ochranné lhůtě zaregistrovat komukoliv a získat ji zpátky pak nemusí být vůbec možné.

Kdo vlastní zdrojový kód webu

Tady většina lidí narazí. Zaplacení plné ceny automaticky neznamená, že s kódem můžete volně nakládat. Web spadá pod autorský zákon, ne pod běžné vlastnictví věci, a autorem zůstává ten, kdo ho napsal.

Právní situace je ale u různých částí webu různá:

• Počítačové programy a databáze vytvořené na objednávku mají v autorském zákoně zvláštní režim (§ 58 odst. 7). Zjednodušeně se na ně hledí jako na zaměstnanecké dílo a objednatel se považuje za zaměstnavatele, takže majetková práva vykonává on. V praxi to znamená, že naprogramovanou část webu můžete upravovat, předat jinému programátorovi a dál provozovat, aniž by vám to původní autor musel zvlášť povolit. Nedává vám to ale samotné soubory ani práva ke grafice a textům.
• Grafika, texty, fotografie a design pod tuhle výjimku nespadají. K nim potřebujete licenci, a ta musí být ve smlouvě. Bez ní máte právo web užívat v dohodnutém rozsahu, ale ne ho libovolně upravovat nebo předat jinému dodavateli.
• Open source komponenty (šablony, pluginy, knihovny) se řídí vlastní licencí, kterou nemění ani vaše smlouva.

Pozor na dvě věci, které se běžně objevují ve všeobecných obchodních podmínkách webařů. První: licence vzniká až úplným uhrazením ceny, takže do zaplacení poslední faktury s webem nesmíte nakládat. Druhá: majetková autorská práva zůstávají zhotoviteli a vy dostáváte jen užívací licenci v konkrétním rozsahu. Obojí je legální a běžné. Problém nastane, když to nikdo nečetl.

A ještě jedna věc, na kterou se zapomíná: právo ke kódu a fyzické držení kódu jsou dvě různé věci. Můžete mít papírově všechno v pořádku a stejně nemít soubory. Neznamená to, že vám dodavatel musí kód vnutit hned po spuštění webu, protože dokud vám web spravuje, sami s repozitářem nic dělat nebudete. Znamená to, že ve smlouvě má být napsané trojí: že na vydání kódu máte nárok, do jaké lhůty ho dodavatel vydá, a kolik to bude stát. Dodavatel si za práci spojenou s předáním klidně může účtovat, ale cena i lhůta musí být dohodnuté předem. Částka, kterou se dozvíte až ve chvíli, kdy odcházíte, nemá strop.

Které přístupy máte mít vy, ne váš dodavatel

Základní pravidlo: účty zakládá vaše firma na vlastní e-mail a dodavateli do nich přidá oprávnění. Ne naopak. Projděte si tenhle seznam:

• Registrátor domény. Přihlášení do zákaznického centra, kde je doména vedená.
• Hosting. Administrace hostingu, FTP nebo SSH přístup.
• Administrace webu (CMS). Váš účet musí mít roli administrátor, ne editor nebo redaktor.
• Databáze. Přístupové údaje plus zálohy, ideálně stažené i mimo hosting.
• Zdrojový kód. Tady stačí vědět, kde je (typicky repozitář na GitHubu nebo GitLabu) a mít ve smlouvě nárok na jeho vydání. Přístup do repozitáře během spolupráce potřebovat nebudete.
• Google Search Console. Musíte být v roli vlastník, ne uživatel. Uživatele může vlastník kdykoliv odebrat.
• Google Analytics. Účet vedený pod vaším Google účtem, s právy pro správu uživatelů.
• Firemní profily. Profil firmy na Googlu a zápis na Firmy.cz, včetně e-mailu, na který jsou ověřené.
• E-mailové schránky. Kdo spravuje MX záznamy a kdo zakládá nové adresy.
• DNS a SSL. Kde se reálně mění DNS záznamy, protože to nemusí být u registrátora.

Pokud u některé položky nevíte odpověď, zeptejte se dodavatele hned, ne až při rozchodu. Slušný dodavatel s tím nemá problém.

Když bývalý dodavatel nekomunikuje

Postupujte v tomhle pořadí:

1. Písemná žádost s termínem. E-mailem, konkrétní seznam přístupů, konkrétní datum. Vytváříte si tím doklad, ne jen připomínku.
2. Doména přes registrátora. Tohle je jediná část, kde se dá součinnost dodavatele obejít. Kontaktujte registrátora a ptejte se na postup změny držitele pomocí ověřeného formuláře nebo datové schránky.
3. Obsah si stáhněte. Texty, fotky a struktura webu jsou veřejně dostupné. I bez přístupu do administrace si je můžete uložit.
4. Hosting a CMS obvykle obejít nejde. Bez přístupových údajů zbývá jen postavit web znovu na novém hostingu a přesměrovat doménu.
5. Právník má smysl tam, kde jde o větší částku nebo o zadržování domény jako páky na zaplacení sporné faktury.

Realistický závěr: u malého prezentačního webu bývá levnější a rychlejší postavit ho znovu než se měsíce přetahovat. U e-shopu s historií objednávek a SEO výsledky to neplatí, tam se vyplatí bojovat o data.

Jak tomu předejít u dalšího webu

Tři věty ve smlouvě vyřeší devadesát procent těchhle situací:

1. Držitelem domény je objednatel. Napsané černé na bílém, ověřitelné ve WHOIS hned po registraci.
2. Rozsah licence. Ke kódu i ke grafice, výhradní nebo nevýhradní, časově a územně neomezená, s právem dílo upravovat a předat jinému dodavateli.
3. Předání přístupů a podmínky vydání kódu. Provozní přístupy (doména, hosting, administrace, měřicí nástroje) dostáváte při spuštění webu. U zdrojového kódu si nechte napsat lhůtu a cenu za jeho vydání, ať už je nulová nebo ne. Podstatné je, že je známá dopředu.

Když poptáváte nového dodavatele, tohle jsou tři otázky, které se vyplatí položit ještě před podpisem: kdo bude zapsaný jako držitel domény, v jakém rozsahu dostanete licenci a za jakých podmínek vám bude vydaný zdrojový kód. Odpověď na ně vám o dodavateli řekne víc než jakákoliv prezentace. Pokud na některou z nich odpoví vyhýbavě, máte odpověď taky.

Časté dotazy

Jak zjistím, na koho je registrovaná moje doména? U domén .cz zadejte svoji doménu na whois.nic.cz a najděte pole "držitel". To je vlastník. Údaje o plátci, administrativním kontaktu ani registrátorovi o vlastnictví nic neříkají.

Webař mi nechce dát přístupy k webu. Co s tím? Pošlete písemnou žádost s konkrétním seznamem a termínem. Doménu můžete převést přes registrátora i bez jeho součinnosti, obvykle formulářem s úředně ověřeným podpisem nebo přes datovou schránku. Hosting a administraci bez přístupových údajů obejít nelze, tam zbývá migrace na nový hosting.

Co je auth-id domény? Auth-id je autorizační heslo, kterým se doména přenáší k jinému registrátorovi. Vydává ho stávající registrátor. Pozor, transfer k jinému registrátorovi nemění vlastníka domény, na to slouží samostatná změna držitele.

Musí mi agentura vydat zdrojový kód? Nárok na vydání kódu se řídí smlouvou. Autorský zákon vám u naprogramované části webu dává silnou pozici, ale sám o sobě nezaručuje, že vám někdo pošle soubory. Většina studií kód předává na vyžádání, protože během správy webu ho stejně nepotřebujete. Ověřte si proto ve smlouvě nebo ceníku, do jaké lhůty a za jakou cenu vám ho vydají.

Kolik stojí převod domény a jak dlouho trvá? Registr CZ.NIC si za převod domény .cz neúčtuje nic, ale konkrétní registrátor ano nebo ne, podle svého ceníku. Pokud doméně brzy končí platnost, připočtěte prodloužení o rok. Časově jde o jeden den, pokud obě strany potvrdí e-mail. Pokud musíte jít papírovou cestou s ověřeným podpisem, počítejte se dvěma až třemi týdny.

---

---

Chcete to mít od začátku v pořádku?

V Grain Studiu registrujeme doménu na klienta a podmínky vydání zdrojového kódu píšeme do smlouvy dopředu, ne až ve chvíli, kdy někdo odchází. Jestli zvažujete nový web nebo změnu dodavatele, napište nám.